Konec
Konec
Sedím tu v koutě tak sama,
Nevnímám, když mluví na mě máma.
Jsem zasněná jen do Tebe,
A koukám při tom z okna do nebe.
V ruce mé leží plyšák od Tebe,
Hladím ho a myslím při tom na Tebe.
Na Tebe a krásné chvíle s Tebou,
Ted jsem tu s němou stěnou.
Byla jsem do tebe úplný blázen,
A ty jsi tomu dal konec rázem.
Ani nevíš jak mě to ranilo a moc,
Myslím na Tě celou dlouhou noc.
Mé srdíčko to hodně poznamenalo,
Strašnou ztrátu to pro mě znamenalo.
Když jsi mi řekl, že se mnou potřebuješ mluvit,
A schůzku sis se mnou chtěl smluvit.
Pak řekl jsi mi jen jedno slovo,
Který mě dosti vzalo.
To slovo zní: konec.
To vše šlo pryč jak nějaký starý zvonec.
Ted je tomu všemu prázdno,
Mě nezbylo nic než jen tvé slovo,
Které jsi mi dříve říkal: Lásko.
Děkuji Ti za všechno,
Děkuji Ti strašně moc,
I když je tu dlouhá noc.
Přeji Ti krásnou, sladkou noc.
Miluju tě napořád a moc.